Američtí franaízoři se cítí být ohro~eni nedávným rozhodnutím, které prolomilo tři desítky let trvající precedent. Za společného zaměstnavatele se toti~ podle něj pova~ují i subjekty, které vykonávají byť jen nepřímou kontrolu nad zaměstnancem. Celkový dopad rozhodnutí zatím není zcela jasný.

Rozhodnutí americké státní instituce na ochranu zaměstnanců (National Labor Relations Board) vzbudilo velké emoce na straně franaízorů, neboť mů~e změnit dosavadní pojetí rozsahu odpovědnosti franaízora. Znepokojující je toto rozhodnutí zejména pro řetězcové giganty, jako je například McDonald's. Vzhledem ke globálnímu charakteru franaízových projektů je třeba mít toto rozhodnutí a jeho budoucí dopady na zřeteli, neboť české právní prostředí, kde výslovná úprava franaízingu neexistuje, mů~e snadněji podléhat zahraničním vlivům.

Joint employer

Rozhodnutí bylo vydáno dne 25. srpna 2015 a týká se známé americké společnosti Browning Ferris, která se dostala do sporu s odbory. Ty se soudně domáhaly určení, ~e právě Browning Ferris je tzv. společným zaměstnavatelem (joint employer) zaměstnanců svého subkontraktora - společnosti Leadpoint Business Services, je~ ve vztahu k Browning Ferris fungovala jako agentura práce. Pokud by odbory tohoto určení dosáhly, mohly by sdru~it nejen zaměstnance Browning Ferris, ale i Leadpoint Business Services či ostatních subkontraktorů a Browning Ferris by s takto silnými odbory byla povinna vyjednávat. V prvním stupni ~alobní návrh neobstál, jeliko~ prvostupňové rozhodnutí se dr~elo dosavadních kritérií, která určovala, kdo mů~e být společným zaměstnavatelem určen. Rozhodnutí druhého stupně vaak ~alobě vyhovělo a tato kritéria zcela změnilo.

Doposud v rámci agenturního zaměstnávání platilo, ~e u~ivatelé nebyli přísluaní k jednání o kolektivních smlouvách s odborovými organizacemi zaměstnanců agentur práce, pokud nevykonávali přímou a okam~itou kontrolu nad pracovněprávními podmínkami zaměstnanců. National Labor Relations Board uzavřela, ~e dosavadní judikatura zaostává za měnícími se podmínkami ekonomiky, kdy roste poptávka po outsourcingu lidských zdrojů a ekonomické subjekty se sna~í vyhnout se pracovněprávním povinnostem. Proto nově stanovila, ~e subjekt mů~e být posouzen jako společný zaměstnavatel i za situace, kdy vykonává pouze nepřímou kontrolu nad zaměstnancem.

V případě Browning Ferris tato kontrola měla spočívat mimo jiné v po~adavku provedení drogového testu před započetím výkonu práce, omezení agentury ve výběru zaměstnanců tak, ~e nebude zaměstnávat nikoho, kdo nebude vhodný pro práci u Browning Ferris, stanovení výkonnostních standardů pro zaměstnance agentury práce či v zákazu, aby agentura práce stanovila svým zaměstnancům vyaaí mzdu ne~ Browning Ferris za práci tého~ druhu.

Rozhodnutí bylo přijato větainou tří demokratů jmenovaných prezidentem Barackem Obamou. Odporovaly jim dva republikánské hlasy. Demokraté v tomto rozhodnutí vyjadřují názor, ~e mateřské společnosti by neměly být zproatěny svých povinností vůči zaměstnancům, kteří stojí na konci smluvního řetězce. Zároveň argumentují, ~e není cílem právní úpravy společného zaměstnavatele zajistit mo~nost zaměstnavatelů, aby se oprostili od právní odpovědnosti k zaměstnancům za současného udr~ení kontroly nad samotným pracoviatěm. Browning Ferris vaak podala opravný prostředek k federálnímu odvolacímu soudu ve Washingtonu. Definitivní rozhodnutí ve věci tedy doposud nebylo vydáno.

Budou z rozhodnutí čerpat inspiraci české soudy?

Zdá se, ~e paralela mezi rozhodnutím National Labor Relations Board a českou právní úpravou je zatím v nedohlednu. Český zákoník práce obsahuje úpravu agenturního zaměstnávání, jejím~ základním principem je existence pracovněprávního vztahu pouze mezi zaměstnancem a agenturou práce coby zaměstnavatelem. Zaměstnanec je následně na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance přidělen k výkonu práce k u~ivateli. U~ivatel sice s agenturou práce některé povinnosti vůči zaměstnanci sdílí, např. povinnost zabezpečit rovnost pracovních a mzdových podmínek dočasně přidělených zaměstnanců se srovnatelnými zaměstnanci u~ivatele, faktickou odpovědnost za dodr~ování těchto povinností ale nese agentura práce, která je ve vztahu k zaměstnanci odpovědným subjektem.1

V současné době je v meziresortním připomínkovém řízení projednáván záměr ministerstva práce a sociálních věcí, který by měl podmínky pro agenturní zaměstnávání zpřísnit.2 Ani tento návrh vaak nepřináaí posun ve vztahu u~ivatel - přidělený zaměstnanec, a odpovědnost u~ivatele vůči zaměstnanci tak i podle navrhované novely zákona zůstane pouze nepřímá. Nově by měl u~ivatel nést správněprávní odpovědnost v případě, ~e dohoda o dočasném přidělení nebude obsahovat (popř. bude obsahovat neúplné či nepravdivé) informace o pracovních a mzdových podmínkách jeho zaměstnanců v obdobném postavení, v jakém je přidělený zaměstnanec. Ve vztahu k přidělenému zaměstnanci je v případě poruaení rovnosti pracovních a mzdových podmínek i nadále odpovědná agentura práce.

Přesto je mo~né, ~e dopad rozhodnutí National Labor Relations Board se časem projeví i v českém právním prostředí, a to v oblasti franaízingu, která tradičně podléhá americkým trendům a její~ výslovná úprava v českém právním řádu chybí.

Dopady rozhodnutí na oblast franaízingu

Rozhodnutí National Labor Relations Board v USA vítají předevaím odborové svazy, ale i skupiny advokátů zastupujících zaměstnance, kteří v jeho vydání u~ dlouho doufali. Rozhodnutí by mělo mít pozitivní vliv na obnovu korporátní odpovědnosti v ekonomice, která si nechává vaechny problémové slu~by outsourcovat. Zvýaená míra outsourcingu se projevuje i v České republice, a to nejen u zahraničních subjektů. I zde proto mů~e obdobný posun judikatury představovat cestu ke kultivaci pracovněprávních vztahů a mo~nost takového posunu, ať u~ legislativního či čistě judikatorního, není nereálná. V USA vaak franaízová lobby varuje, ~e rozhodnutí mů~e zcela ochromit franaízový obchodní model, bude-li franaízory nutit k větaí kontrole franaízantů. Lobby se zároveň soustředí na zdůraznění negativních vlivů na řadové franaízory oproti gigantům, kteří se pohybují například v oblasti rychlého občerstvení, a varuje před jeho drtivými ekonomickými dopady.

Právě společnost McDonald's, která čelila opakovaným ~alobám ze strany zaměstnanců svých franaízantů, po~ádala National Labor Relations Board o podrobné vysvětlení, co se rozumí společným zaměstnavatelem v případech vedených proti McDonald's coby franaízorovi. }ádosti vaak nebylo vyhověno.

Je nutno uvést, ~e rozhodnutí National Labor Relations Board se netýkalo vztahu franaízor-franaízant. Svůj názor na vliv rozhodnutí na franaízing vyjádřil i generální rada instituce Richard F. Griffin prostřednictvím amicus curiae brief (institut angloamerického práva umo~ňující třetím osobám přednést soudu informaci vztahující se k řízení) a uvedl, ~e franaízoři by i nadále neměli být posuzováni za společné zaměstnavatele, neboť v případě jejich nepřímého vlivu na zaměstnance franaízantů se jedná o ochranu jejich legitimního zájmu na ochraně svého produktu a značky. Takový vztah je nedostatečný pro to, aby franaízor mohl být kladen na roveň společnému zaměstnavateli.

I přesto velí američtí advokáti k opatrnosti, neboť od tohoto rozhodnutí je ji~ jen krůček k tomu, aby byl franaízor shledán odpovědným ve vztahu k zaměstnancům franaízanta. Doporučují proto franaízorům omezit stávající kontrolu nad zaměstnanci franaízantů, ať u~ je vykonávána prostřednictvím franaízových smluv či pracovních manuálů, zejména kdy~ není přímo nezbytná pro ochranu jejich franaízového konceptu. Lze proto očekávat, ~e dojde k revizi smluvní dokumentace u amerických či globálně působících franaízorů operujících v České republice. Rozhodnutí navíc mů~e inspirovat i soudy členských států EU, které mohou přehodnotit dosavadní koncept odpovědnosti franaízora.

Zalo~ení přímého odpovědnostního vztahu mezi franaízorem a zaměstnanci franaízanta by přitom znamenalo otřes jednoho ze základních principů franaízingu, kterým je přesun pracovněprávní odpovědnosti na jiný subjekt. To by mohlo zejména pro franaízové giganty znamenat nepřijatelné riziko a naprosto by to změnilo celý dosavadní koncept franaízingu, jak ho doposud známe.

Footnotes

1) Viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.04.2011, č. j. 16 Co 246/2010-84, dle kterého je "dohoda o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy pracovněprávním úkonem, kterým dochází k podstatné změně obsahu základního pracovněprávního vztahu dočasně přiděleného zaměstnance, a proto tuto dohodu mů~e se zaměstnancem uzavřít pouze zaměstnavatel, kterým je agentura práce, a nikoli u~ivatel".

2) Čechová, L.; Haisová, E.: Soumrak agenturního zaměstnávání. Zveřejněno na www.epravo.cz dne 05.06.2015. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/soumrak-agenturniho-zamestnavani-98014.html.

Originally published by Právní rádce, e.conomia.

The content of this article is intended to provide a general guide to the subject matter. Specialist advice should be sought about your specific circumstances.